Běžecká zranění

Z dva a půl roku trvajícího zkoumání běžeckých zranění, 5 nejčastějších zranění byla tato:

 

Zdá se vám to divné? Zdá se vám to alarmující? Mně rozhodně ano, i když. I když zas tolik ne, když si uvědomím ty neustále se opakující chyby, které člověk při běhu, ale i v běžném životě, dělá. Protože, i když připisujeme řadu těchto zranění tomu, že běháme, můžeme si je klidně přivodit i v posteli, nebo při sezení.

Příčiny vzniku „běžeckých" zranění

Těch příčin je celá řada, ale asi se shodneme na těch nejčastějších:

  • Špatný nebo nedokonalý běžecký styl
  • Přetěžování
  • Nevhodná běžecká obuv
  • Nedostatečné nebo žádné rozcvičení
  • Nedostatečné nebo žádné posilování
  • Nedostatečná nebo žádná regenerace

V důsledku toho, že jsme rádi, že si najdeme čas na vlastní sport, protože to neplatí jen pro běžce, ale sportovce obecně, zejména pro sportovce provozující svůj sport rekreačně nebo ne na profesionální úrovni, se nerozcvičujeme. Stačí se zapříst do hovoru s lidmi, kteří hrají squash, tenis, volejbal, fotbal, zda se před tréninkem rozcvičují. Většina z nich odpoví, že ví, že by měla, ale NE. 

Běžecký styl

Tomuto tématu se věnujeme v tomto ČLÁNKU.

 

Přetěžování

Tady to vypadá na zcela jasnou odpověď, ale pravda je taková, že si často neuvědomujeme, kde všude nakládáme svému organizmu víc, než je schopen snést. Tak to vezmu jen tak namátkou:

  • nadměrná váha – vážíte-li více než je zdrávo, začněte nejdříve chodit a až po čase (tak za 2 – 3 měsíce) přejděte k běhu
  • ulevování slabší nebo zraněné noze – toto je velmi častý důvod zranění a nejen nohy, neboť ulevováním jedné noze se většinou při běhu vychýlíme z osy a začneme přetěžovat celý pohybový aparát včetně trupu
  • přetěžování obecně- to znamená nakládání si větší zátěže, než je naše tělo schopné vydržet. U téhle formy přetěžování je třeba si uvědomit, že pak tělo není schopné dodávat našim svalům energii a v důsledku toho se pak člověk začne různě kroutit, aby se vůbec dokodrcal do cíle, čas trápení se i těla se neúměrně prodlužuje, z čeho pramení mnohdy i vyčerpání. K tomu se připojí nedostatečný přísun tekutin. Kde je brát, když místo, abychom běželi 5 km za 25 či 30 minut, je pak běžíme třeba 40… Je třeba si uvědomit, že jedna banální chyba pak na sebe navaluje další, až je z toho velký problém. Takže raději se trošku podceňte než přeceňte. Možná pak naopak budete překvapeni, jak jste dobří.

Běžecká obuv

Tomuto problému je třeba věnovat celý článek, který se budeme brzo snažit sepsat.

Nedostatečné nebo žádné rozcvičení

Rozcvičení před závodem, ale ono by mělo být v podstatě obdobné před každým náročnějším tréninkem (intervalovým tréninkem), máte podrobněji rozebrané v článku Co dělat před závodem, jak se vyvarovat chyb. Jinak v dalších týdnech se budeme věnovat podrobněji jednotlivým cvičením atletické abecedy.

Nedostatečné nebo žádné posilování (To by u většiny lidí připravující na Sparťan race nemělo hrozit)

Běžci, ale i mnohé běžkyně, jsou toho názoru, že jim stačí, když budou běhat, to ostatní už přijde tak nějak samo. Houby s octem přijde samo. Běh je o harmonii celého těla, takže je třeba kromě nohou posilovat i ruce, trup, ale zejména střed těla. Střed těla to je břicho a bedra (spodní část zad). Speciálním posilovacím cvičením se budeme věnovat v příštích dílech Běžeckého roku. Neuškodí však, když se podíváte do těchto článků:

Nedostatečná nebo žádná regenerace

Většina závoďáků si zapříčiní zranění tím, že neumí vůbec, ale vůbec, odpočívat. Prostě běhají, dokud je neskolí nějaké zranění nebo nemoc a pak, aby zase vše co nejrychleji dohnali, si naloží co největší dávky. Říkal jsem to už mnohokrát: „Trénink není o tom naše tělo maximálně vyšťavit, ale naopak o tom, připravit ho tak, aby v den D mělo na to podat maximální výkon!" Což přeloženo znamená, že trénink není toliko jen o vydávání energie, ale i o nabírání energie. Nabírání energie, kterou pak budeme moci vydat v samotném závodě. Ten, kdo tohle nechápe, NIKDY NEDOSÁHNE SVÉHO MAXIMA!. Jistě, bude se po malých krůčcích zlepšovat, ale vždy, když bude cítit, že je na vrcholu, tak dostane takovou ťafku, že spadne z hrušky dolů a začne se zase postupně nahoru škrábat.